Přínos huminových kyselin
Přínos dětem
Děti jsou vystaveny stejným toxickým látkám ze životního prostředí a z potravin jako dospělí lidé, ale jejich účinek na dětský organismus může být mnohem závažnější, zejména v důsledku vyšší koncentrace v menším těle.
Děti jsou nejčastěji vystaveny toxickým látkám ve svém okolí, jako je například nikotin ve vzduchu, či různé toxiny v potravinách (těžké kovy, mykotoxiny či rezidua léčiv a jiné.) Jelikož dětský organismus ještě není naučen čelit a vypořádat se s těmito látkami, jejich negativní účinky se mohou projevit. Těžké kovy a některé organické látky mohou způsobovat vznik ekzémů. Mykotoxiny a látky ze vzduchu (jako nikotin) mohou způsobovat vznik alergií a dýchacích problémů (astma apod.).
Je velmi náročné odstranit tyto nebezpečné látky z okolí dětí, ale huminové kyseliny mohou pomoci odstranění toxinů z jejich těla. Díky své komplexní chemické struktuře jsou huminové kyseliny schopny tyto toxiny pevně navázat a napomoci jejich vyloučení z těla.
Přínos seniorům
Velké množství toxinů ze životního prostředí má schopnost ukládat se v lidském organismu a časem se akumulovat. Ať už jsou to různé těžké kovy (kadmium, olovo, rtuť, nikl), organické látky (jako PCB a dioxiny) nebo různé mykotoxiny (jedovaté látky, sekundární metabolity mikroskopických hub, které mohou být karcinogenní a imunotoxické). Po určité době mohou dosáhnout kritické hladiny a tehdy se projeví jejich negativní účinky. Také mohou snižovat aktivitu imunitního systému a napomáhat k rozvoji rozličných chorob. Nemocný člověk ztrácí energii a chuť do života.
Ale ani lidé v pokročilém období svého života nemusí být nemocní.
Díky své komplexní chemické struktuře jsou huminové kyseliny schopny tyto toxiny pevně navázat a napomoci jejich vyloučení z těla. Huminové kyseliny také obsahují minerální a stopové prvky v chelátové formě, které jsou snadno využitelné v organismu. Jejich uvolňováním se vyrovnává vnitřní harmonie těla a zvyšuje se celková vitalita člověka.
Přínos obyvatelům ve znečištěném prostředí
Mezi nejčastější kontaminanty v ovzduší a životním prostředí patří zejména těžké kovy (kadmium, olovo, rtuť, nikl), rezidua pesticidů (akumulují se v potravinách, např. v rybách může být až 1000 násobné množství než v okolním prostředí), rezidua veterinárních léčiv (vyskytují se zejména ve vajíčkách, medu, mase, rybách, mléce), dusičnany a dusitany (jsou běžnou součástí životního prostředí, ale v živých organismech se mohou měnit na toxické látky), iv potravinách při grilování a nacházejí se v blízkosti velkých průmyslových továren a mohou způsobovat onkologická onemocnění), polychlorované bifenyly (PCB; vznikají průmyslovou výrobou a vyznačují se hlavně karcinogenními a imunotoxickými účinky), mykotoxíny hub, které mohou být karcinogenní a imunotoxické) a jiné.
Zdravé ovzduší a životní prostředí je základním předpokladem pro lidské zdraví a blahobyt.Životní prostředí v našem bezprostředním okolí však může být i zdrojem stresových faktorů, jako je například znečištěné ovzduší či nebezpečné, zdraví ohrožující chemikálie. V každodenním životě se lidé mohou dostat do kontaktu s různými chemikáliemi ve znečištěném vzduchu, vodě, spotřebitelských výrobcích a potravinách. Některé nebezpečné chemikálie dokáží přetrvávat v životním prostředí a bioakumulovat se v potravinovém řetězci. Rostoucí objem a počet chemických látek používaných v každodenním životě spolu s rostoucí chemickou výrobou naznačuje, že vystavení lidí a životního prostředí negativním vlivům bude nadále stoupat. Znepokojující představou jsou možné účinky vystavení směsím chemikálií během našeho života, zejména během zranitelných životních období, jako jsou rané dětství, těhotenství a stáří.
Huminové kyseliny díky své komplexní chemické struktuře jsou schopny s těmito kontaminanty vytvářet pevné chemické vazby a interakce, čímž je absorbují ve své struktura a napomáhají jejich vyloučení z těla.
Přínos pracujícím v rizikových provozech
Zaměstnanci různých provozů mohou být vystaveni různým anorganickým i organickým látkám. Tyto kontaminanty v malém množství nemusí způsobovat akutní problémy, ale v těle se akumulují a časem mohou propuknout v různé problémy a onemocnění.
Arsen – alergické dermatitidy, ekzémy, anémie, karcinom plic
Olovo – anorexie, dyspepsie, zácpa, kolikovité bolesti břicha, anémie, encefalopatie
Rtuť – akutní otrava, psoriázy
Chrom – záněty kůže, ekzémy, dermatitidy
Antracén – při dlouhodobé expozici může vyvolat rakovinu
Toulen – poškození nervového systému
PCB – poškození kůže, jater, žlučníku, žlučovodu, gastrointestinálního a močového traktu a lymfatického a endokrinního systému, mají estrogenní účinky a zapříčiňují poruchy v imunitním a nervovém systému, reprodukční anomálie
Benzen - poškození plic a červených i bílých krvinek, chronické poškození kostní dřeně může vést k rozvoji leukémie
Huminové kyseliny díky své komplexní chemické struktuře jsou schopny s těmito kontaminanty vytvářet pevné chemické vazby a interakce, čímž je pevně absorbují ve své struktura a napomáhají jejich vyloučení z těla. Anorganické toxiny jsou nejčastěji huminovými látkami vázány pomocí chelátových vazeb. Organické molekuly jsou ve struktuře s huminovými látkami vázány nejčastěji vodíkovými můstky, které vznikají vzájemnou interakcí hydroxylových, karboxylových, ketonových a jiných funkčních skupin. Díky vysokému počtu aromatických struktur v molekule huminových kyselin dochází k vytvoření π-π interkací.
Pravidelná detoxikace organismu huminovými kyselinami umí zabránit akumulaci kontaminantů v organismu a tím snížit pravděpodobnost propuknutí zdravotních problémů.
V různých chemických závodech mohou být pracovníci vystaveni rozličným zejména organickým nebezpečným látkám jako jsou anthracen, benzen, bifenyly, naftalen, PCB, ale i anorganickým látkám jako arsen, olovo, chrom a jiné. Mezi rizikové provozy nepatří jen velké chemické závody, ale i čističky odpadních vod (antracen, chlorované aromatické látky, toulen), elektrárny (arzen, rtuť, zinek), teplárny (nikl, zinek, benzen, bifenoly, anthracen), automobilky (benzen) čerpací stanice (benzodiazepiny, fluorované organické látky), doly (arzen, chrom, měď, nikl, olovo, zinek, kyanidy), strojírny (chrom, zinek, měď, nikl, benzen, naftalen, fenoly, kyanidy).
Prínos športovcom
Pri športovom výkone športovec stráca veľké množstvo minerálnych látok. Humínové kyseliny obsahujú vo svojej štruktúre chelátovo viazané minerálne a stopové prvky, ktoré sú ľahko dostupné pre organizmus. Dostatočný prísun minerálov napomáha stavbe kostí, zlepšuje zdravie kardiovaskulárneho i tráviaceho systému a iné.
Niektoré organické toxíny sú lipofilné, čo znamená, že sa ukladajú v tukoch. Medzi také látky patria napríklad PCB látky. Pri aktívnom cvičení sa v organizme spaľujú tuky a môže dochádzať k uvoľňovaniu týchto toxínov. Humínové kyseliny sú schopné tieto toxíny pevne naviazať a eliminovať ich negatívne účinky.
Na doporučenie lekára
Nie všetky zdravotné problémy je potrebné hneď riešiť liekmi. Často krát bývajú spôsobené nedostatkom potrebných látok alebo prebytkom tých nepotrebných. Dlhodobý nedostatok hlavne stopových prvkov, ktoré nie sú v dennom príjme môže viesť k zložitým ochoreniam ako sú kožné lézie, vypadávanie vlasov, lámavé nechty, znížená hustota kostí a osteoporóza, srdcové arytmie a nízky krvný tlak (pri nedostatku vápnika), gastrointestinálne problémy (nevoľnosť, vracanie, hnačka), chudnutie a ospalosť (pri nedostatku horčíka), anémia, únava, lámavosť nechtov, bolesti hlavy (pri nedostatku železa), ateroskleróza, tuberkulóza, cukrovka, hepatitídy, encefalitída, dermatitídy, červenkasté zápaly kože, kamene v močových cestách (pri nedostatku kremíka), krehkosť kostí, kožné ochorenia, znížená schopnosť otehotnieť (pri nedostatku mangánu), ochorenia srdca – kardiomyopatia (pri nedostatku selénu), vznik uhrov, nechutenstvo, hnačky, ekzémy, zvýšená hladina cholesterolu v krvi, zhoršenie zraku a pamäti (pri nedostatku zinku).
Humínové kyseliny pôsobia protizápalovo, stimulujú imunitný systém, pomáhajú detoxikácii organizmu, prispievajú k elektrochemickej rovnováhe, majú pozitívny vplyv na ochorenia celého pohybového ústrojenstva.