Úvod
Huminové kyseliny jsou přírodní látky vznikající biologickým, chemickým rozkladem a účinkem mikroorganismů převážně rostlinné biomasy. V přírodě jsou všudypřítomné, protože jsou součástí humusu v půdě. Vysoký výskyt je v rašelině, lignitu, hnědém uhlí, ale zejména v oxyhumolitu, kde je obsah 60-80%. Už před staletími se používali pod různými názvy (Shilajit, silajatu, Uerangyum. Perangyum, Hajar-al-musa, Mummio, Mumie, Asphalt, Minerál Pitch, Jew'spitch, Asphaltum, Bitumen minerál) v léčbě lidí. Vysoký obsah huminových kyselin je také v bahně, což je základem balneoterapie. Již staletí jsou známy jejich pozitivní účinky při léčbě celé řady onemocnění, jako jsou záněty různých orgánů, gastrointestinální onemocnění, otravy, rakovina, cukrovka, infekční onemocnění, anémie atp. Huminové kyseliny jsou také známé svou schopností vázat těžké kovy a stabilizovat pH. Tato fyzikální vlastnost huminových kyselin je velmi dobře prokázána.
Složení a detoxikační vlastnosti
Teprve novodobý výzkum odhalil podstatu pozitivního účinku huminových kyselin na organismus. Při studiu chemického složení bylo zjištěno, že základem jsou aromatické di-, tri- a tetrakyseliny, kde spojení mezi aromatickými jádry zajišťují cukry, peptidy a alifatické sloučeniny. Obsahují zejména karboxylové, chinonové, semichinonové, hydroxylové, ale také etherové, esterové a amidové skupiny. Jsou to velké molekuly, jejichž molekulová hmotnost se pohybuje od 2000 do 200 tisíc Daltonů. Závisí to na zdroji a způsobu získávání suroviny. V molekule převládají kyselé skupiny, proto mají izoelektrický bod při pH 3-5. Při vyšším pH, například. v organismu, vystupují jako Ligandy a jsou schopny vázat kationty různou silou. Nejpevněji vážou právě nejtoxičtější kovy Cd, Hg, Pb, As, zatímco pro organismus potřebné prvky jsou na ně vázány slabšími vazbami. Tím se vysvětlují jejich iontoměničové schopnosti. V prostředí se nacházející toxický kov vytlačí z vazby biogenní prvek, který se stane využitelným pro organismus a toxický pro organismus nepřístupným. Tato vlastnost výrazně snižuje resorpci toxických kovů z potravin, ale také vysvětluje jejich odstranění z organismu. Potvrzují to výzkumné práce na zvířatech i při léčbě lidí.
Antikarcinogenní účinky
Huminové kyseliny mají výraznou adsorpční schopnost i pro jiné toxické látky. Váží na sebe PCB a dioxiny, některé pesticidy různé plísňové toxiny (mykotoxiny) vyskytující se v potravinách jako jsou aflatoxiny, ochratoxiny a různé další karcinogeny a mutagenní. nitrozourea, benspyreny, 4-nitrochinolin-N-oxid, N-nitrosodium-ethylamine. Ultrafialové záření, zejména UVB, může být také příčinou rakoviny. Jeho účinkem vznikají v DNA thyminové dimery, které mohou vést k mutacím a tím ke vzniku rakoviny. Huminové kyseliny mají fotoprotektivní účinky, adsorbují UVB záření, resp. snižují jeho energii. Jednou z forem ochrany organismu proti vzniku rakoviny je spuštění mechanismu apoptózy buněk. Huminové kyseliny aktivují protein kaspázu 3 a tím navodí apoptózu poškozených buněk. Další protirakovinný účinek je vysvětlen tím, že huminové kyseliny zastavují dělení buněk v G1 fázi buněčného cyklu, což vede k apoptóze. Prokázáno to bylo u primárních fibroblastů a buněk hladkých svalů cév.
Antivirové a protizánětlivé vlastnosti
Při zkoumání účinku huminových kyselin na viry vyvolávající i nádory bylo zjištěno, že zastavují replikaci viru HPV (Human papillomavirus) a HSV1 (Herpes simplex virus 1). U HIV infekcí bylo zjištěno, že zabraňují fúzi T-buněk. Huminové kyseliny výrazně podpoří imunitní systém tím, že zabraňují degradaci imunitních buněk (mastocytů a lymfocytů), stimulují makrofágy a neutrofily a zvyšují vylučování imunogenních cytokinů. Při zkoumání protizánětlivého účinku huminových kyselin bylo zjištěno, že snižují vylučování prozánětlivých cytokinů TNF-α, IL-1β, IL-6 a IL-10, čímž tlumí zánět a mají antialergenní efekt, zabraňují vzniku žaludečního a duodenálního (dvanáctníkového) možnému vzniku rakoviny žaludku a duodena. Na podobném principu brání vzniku indukovaného žaludečního vředu aspirinem, indometacinem a diklofenakem, což umožňuje léčbu citlivějších pacientů uvedenými léky.
Antioxidační aktivita
Další velmi důležitou vlastností huminových kyselin je velmi silná antioxidační aktivita. Jsou schopny neutralizovat volné radikály a nejúčinnější právě nejtoxičtější hydroxylový radikál. Právě volné radikály mají významnou roli při oxidačním poškození organismu a vzniku tzv. civilizačních chorob (kardiovaskulární onemocnění, diabetes typu II a další) a také při stárnutí. Pozitivní výsledky při léčbě diabetu i „antiageing“ efekt se vysvětlují schopností vychytávání volných radikálů. V léčebné praxi byly zaznamenány pozitivní změny v lipidovém profilu krve, poklesu cholesterolu, triacylglyceridů, VLDL-, HDL-lipoproteinů a poměru HDL/LDL-cholesterolu. Zatím lze tento efekt vysvětlit tím, že huminové kyseliny potlačují rozmnožování patogenních a podmíněně patogenních mikroorganismů v GIT (gastrointestinálním traktu) Salmonela sp., Proteussp., Staphylococcussp., E. coli.) a podporují prospěšné probiotické mikroorganismy. Ty metabolizují cholesterol a žlučové kyseliny, čímž snižují jejich zpětnou resorpci v rámci jejich enterohepatálního cyklu. Organismus to nutí přeměnit více cholesterolu na žlučové kyseliny.
Huminové kyseliny a jejich vliv na nedostatek železa
Na základě nových poznatků lze vysvětlit i dobré výsledky při léčbě anémií. HA zvyšují resorpci železa tím, že potlačují vznik prozánětlivého cytokinu IL-6, který indukuje syntézu hepcidinu. Hepcidin se naváže na ferroportin, který transportuje železo z enterocytu do krve, a tak brání transportu železa. Železo zůstane v enterocytu a po jeho odumření se vyloučí spolu se zbytky potravy. Anémie při chronických zánětech a infekcích se vysvětluje právě zvýšenou syntézou hepcidinu. Samotný hepcidin brzdí syntézu dalších látek, které se účastní transportu železa (ale i jiných kationtů) ze střevního obsahu do enterocytu a vazbu na ferroportin. Jsou to DMT1 (divalent metal transportér 1) zabezpečující transport kationtů (i Fe) do enterocytu a Dcytb (duodenalcytochromb-likeferrireductase), který redukuje Fe3+ na Fe2+. který se váže na ferroportin. HA podporují činnost mitochondrií, urychlují oxidativní fosforylaci a vznik ATP. Bylo prokázáno, že aktivují cytochromoxidázu, což znamená urychlení transportu elektronů v dýchacím řetězci. Výsledkem toho je redukce tvorby radikálů.
Makro, mikro a stopové prvky
Surovinová masa přírodních huminových látek obsahuje všechny přírodní aminokyseliny. Naměřili jsme přítomnost všech přírodních prvků Mendělejevovy tabulky prvků i ve vazbách na cheláty. Tento zdroj makro, mikro a stopových prvků, které jsou přípravky přístupné pro lidský organismus má výrazný vliv na růst a korekci imunity nejen lidských, ale všech živých organismů.
Firma HUMAC s.r.o. vyvinula základní nosič pro humánní použití – program HUMAC Nativ, který se dostává do registrace pro humánní využití jako doplněk výživy. Produkt je zpracován aktivací huminových látek, huminových kyselin. Firma zpracovává v současnosti jeho patentovou přihlášku.
Dosavadní výzkumy používání huminových látek prokázaly své působení hlavně v ochraně lidského zdraví a celkové podpoře organismu při jeho udržení ve zdraví.
Košice, 23.8.2021
Z vědeckých literárních zdrojů, vlastních výsledků výzkumu a výzkumu kolektivu spolupracovníků zpracoval:
doc. MVDr. Ladislav Vaško CSc., odborný konzultant společnosti HUMAC s.r.o.
Jednatel firmy: Ing. Gejza Szanyi, HUMAC s.r.o., 040 01 Košice, Werferova 1
Seznam vědeckých publikací
1. Účinky humínových kyselín in vitro.
Vašková J., Veliká B., Pilátová M. et al. (2011) Effects of humic acids in vitro. Bunka In Vitro. Dev.Biol.-Animal 47, 376–382. doi: 10.1007/s11626-011-9405-8
2. Humínové kyseliny ako terapeutické zlúčeniny pri intoxikácii olovom.
Krempaská K., Vaško L., Vašková J. (2016) Humic acids as therapeutic compaunds in lead intoxication. Curr Clin Pharmacol. 11 (3), 159-167. doi: 10.2174/1574884711666160813233225 PMID: 27526696.
3. Vplyv humínovej kyseliny na obsah stopových prvkov v mitochondriách.
Žatko D., Vašková J., Vaško L., Patlevič P. (2014) The effect of humic acid on the content of trace elements in mitochondria. American Journal of Animal and Veterinary Sciences. 9. 315-319. doi: 10.3844/ajavsp.2014.315.319.
4. Účinky humínových kyselín pri chronickej otrave olovom.
Vašková J., Krempaská K., Žatko D., Mudroň P., Glinská G., Vaško, L. (2019) Effects of humic acids in chronic lead poisoning. Biologicaltrace Research, 187 (1), 230–242. doi: 10.1007/s12011-018-1375-1
5. Účinok kyseliny humínovej pri chronickej intoxikácii deoxynivalenolom.
Haus M., Žatko D., Vašková J. et al. (2020) The effect of humic acid in chronic deoxynivalenol intoxication. Environ Sci Pollut Res. doi: 10.1007/s11356-020-10581-x
6. Vplyv humínových látok na črevnú mikroflóru a imunitná odpoveď brojlerov.
Mudroňová D. , Karaffová V., Pešulová T., Koščová J., Cingeľová Maruščáková I., Bartkovský M., Marcinčáková D., Ševčíková Z., Marcinčák S. (2020) The effect of humic substances on gut microbiota and immune response of broilers Broilers, Food and Agricultural Immunology, 31: 1, 137-149, doi: 10.1080/09540105.2019.1707780
7. Účinky humínových kyselín na hydinu za stresových podmienok.
Vašková J., Patlevič P., Žatko D., Marcinčák S., Vaško L., Krempaská K., Nagy, J. (2018) Effects of humic acids on poultry under stress conditions. Slovak Veterinary Research, 55: 4, 245-253, doi: 10.26873 / SVR-469-2018