Mezi nejčastější kontaminující látky v ovzduší a ¦životním prostředí patří zejména
- těžké kovy - kadmium, olovo, rtuť, nikl
- rezidua pesticidů - akumulují se v potravinách, např. v rybách může být až 1000 násobné množství než v okolním prostředí
- rezidua veterinárních léčiv - vyskytují se zejména ve vajíčkách, medu, mase, rybách, mléce
- dusičnany a dusitany - jsou běžnou součástí životního prostředí, ale v živých organismech se mohou měnit na toxické látky
- polycyklické aromatické uhlovodíky - vznikají i v potravinách při grilování a nacházejí se v blízkosti velkých průmyslových továren a mohou způsobovat onkologická onemocnění
- polychlorované bifenyly - PCB; vznikají průmyslovou výrobou a vyznačují se hlavně karcinogenními a imunotoxickými účinky
- mykotoxiny - jedovaté látky, sekundární metabolity mikroskopických hub, které mohou být karcinogenní a imunotoxické a jiné.
Zdravé ovzduší a životní prostředí je základním předpokladem pro lidské zdraví a blahobyt
Životní prostředí v našem bezprostředním okolí však může být i zdrojem stresových faktorů, jako je například znečištěné ovzduší či nebezpečné, zdraví ohrožující chemikálie. V každodenním životě se lidé mohou dostat do kontaktu s různými chemikáliemi ve znečištěném vzduchu, vodě, spotřebitelských výrobcích a potravinách. Některé nebezpečné chemikálie dokáží přetrvávat v životním prostředí a bioakumulovat se v potravinovém řetězci. Rostoucí objem a počet chemických látek používaných v každodenním životě spolu s rostoucí chemickou výrobou naznačuje, že vystavení lidí a životního prostředí negativním vlivům bude nadále stoupat. Znepokojující představou jsou možné účinky vystavení směsím chemikálií během našeho života, zejména během zranitelných životních období, jako jsou rané dětství, těhotenství a stáří.
Huminové kyseliny díky své komplexní chemické struktuře jsou schopny s těmito kontaminanty vytvářet pevné chemické vazby a interakce, čímž je absorbují ve své struktura a napomáhají jejich vyloučení z těla.
