Mikro a makro elementy v těle působí jako strukturní součásti enzymů a jako aktivátory enzymů. Nedostatek mikroelementů nebo přebytek jejich antagonistů zhoršuje enzymatickou aktivitu. Zdroj mikroelementů v těle je normálně zajištěn vyváženou stravou. Tento zdroj je však často neuspokojivý, protože živočišné a rostlinné potraviny vykazují obsah mikroelementů, který se mění v důsledku minerálních variací v půdách. (Wada, 2004) Huminové kyseliny jsou nosičem mikroelementů. Poskytují nejdůležitější fyziologické mikroelementy a podporují jejich absorpci do tělesných tkání.
Surovinová masa přírodních huminových látek obsahuje všechny přírodní aminokyseliny. Naměřili jsme přítomnost všech přírodních prvků Mendělejevovy tabulky prvků i ve vazbách na cheláty. Tento zdroj makro, mikro a stopových prvků, které jsou přípravky přístupné pro lidský organismus, má výrazný vliv na růst a korekci imunity nejen lidských, ale všech živých organismů.
Diagram níže znázorňuje regulaci prvků pomocí huminových kyselin. Draslík (K) a hořčík (Mg) se zcela uvolňují z chelátu huminových kyselin a těžké a toxické kovy (olovo (Pb), kadmium (Cd), rtuť (Hg) nebo hliník (Al)) se absorbují. Další esenciální prvky se z huminových kyselin uvolňují jen tehdy, pokud je organismus potřebuje. Naopak jsou-li v organismu v nadbytku, huminové kyseliny je dokáží adsorbovat a tak nehrozí předávkování těmito minerály. Hydroxylové radikály, čímž dochází k jejich snižování.
Diagram také zobrazuje, jak jednotlivé prvky vzájemně působí a pomáhají si. Například kobalt (Co) pomáhá železu (Fe) při tvorbě hemoglobinu, vanad (V) ovlivňuje metabolismus manganu (Mn) a hraje roli v osteogenezi nebo molybden (Mo) hraje roli v metabolismu mědi (Cu).
Detoxikace organismu pomocí huminových kyselin spočívá v jejich přirozené afinitě k těžkým kovům. Když se z molekuly huminové kyseliny uvolní lehčí prvky může vázat přítomné těžké kovy. Díky své vazební schopnosti dokážou huminové kyseliny tyto těžké kovy vázat velmi pevně a ty jsou následně z těla vyloučeny. (Ziółkowska, 2015; Vašková et al., 2020).
Test report obsahu humínových kyselín – prvky Mendelejevovej tabuľky
|
prvok |
názov |
koncentrácia |
jednotka |
|
|
1. |
Si |
kremík |
7,8 |
µg/g |
|
2. |
Na |
sodík |
5,2 |
µg/g |
|
3. |
K |
draslík |
4,3 |
µg/g |
|
4. |
Ca |
vápnik |
4,0 |
µg/g |
|
5. |
Fe |
železo |
1,4 |
µg/g |
|
6. |
Mg |
horčík |
1,0 |
µg/g |
|
7. |
B |
bór |
779 |
ng/g |
|
8. |
Al |
hliník |
646 |
ng/g |
|
9. |
Cr |
chróm |
342 |
ng/g |
|
10. |
Zn |
zinok |
162 |
ng/g |
|
11. |
Br |
bróm |
152 |
ng/g |
|
12. |
V |
vanád |
124 |
ng/g |
|
13. |
As |
arzén |
57,0 |
ng/g |
|
14. |
Ti |
titán |
45,6 |
ng/g |
|
15. |
Cu |
meď |
42,8 |
ng/g |
|
16. |
Ni |
nikel |
21,9 |
ng/g |
|
17. |
Se |
selén |
< 20,0 |
ng/g |
|
18. |
Mn |
mangán |
19,0 |
ng/g |
|
19. |
I |
jód |
17,1 |
ng/g |
|
20. |
Sr |
stroncium |
15,2 |
ng/g |
|
21. |
Pb |
olovo |
12,4 |
ng/g |
|
22. |
Sc |
skandium |
10,5 |
ng/g |
|
23. |
Rb |
rubídium |
10,5 |
ng/g |
|
24. |
Sn |
cín |
9,5 |
ng/g |
|
25. |
Ba |
bárium |
8,7 |
ng/g |
|
26. |
Te |
telúr |
< 7,8 |
ng/g |
|
27. |
Ge |
germánium |
6,8 |
ng/g |
|
28. |
Ag |
striebro |
6,1 |
ng/g |
|
29. |
Pt |
platina |
3,7 |
ng/g |
|
30. |
Zr |
zirkónium |
2,9 |
ng/g |
|
31. |
Mo |
molybdén |
2,4 |
ng/g |
|
32. |
Cd |
kadmium |
< 1,7 |
ng/g |
|
33. |
Bi |
bizmut |
1,3 |
ng/g |
|
34. |
Li |
lítium |
1,0 |
ng/g |
|
35. |
Ga |
gálium |
1,0 |
ng/g |
|
36. |
Sb |
antimón |
1,0 |
ng/g |
|
37. |
Be |
berýlium |
< 1,0 |
ng/g |
|
38. |
Sm |
samárium |
< 0,87 |
ng/g |
|
39. |
Ru |
ruténium |
< 0,87 |
ng/g |
|
40. |
Pd |
paládium |
< 0,82 |
ng/g |
|
41. |
Os |
osmium |
< 0,80 |
ng/g |
|
42. |
Gd |
gadolínium |
< 0,77 |
ng/g |
|
43. |
Nd |
neodým |
< 0,70 |
ng/g |
|
44. |
La |
lantán |
0,66 |
ng/g |
|
45. |
Ce |
cér |
0,65 |
ng/g |
|
46. |
Hf |
hafnium |
< 0,59 |
ng/g |
|
47. |
Hg |
ortuť |
< 0,57 |
ng/g |
|
48. |
W |
volfrám |
< 0,51 |
ng/g |
|
49. |
Yb |
yterbium |
< 0,48 |
ng/g |
|
50. |
U |
urán |
0,47 |
ng/g |
|
51. |
Dy |
dysprózium |
< 0,45 |
ng/g |
|
52. |
Au |
zlato |
< 0,45 |
ng/g |
|
53. |
Co |
kobalt |
0,39 |
ng/g |
|
54. |
Er |
erbium |
< 0,38 |
ng/g |
|
55. |
Re |
rénium |
< 0,38 |
ng/g |
|
56. |
Th |
tórium |
0,36 |
ng/g |
|
57. |
Ir |
irídium |
< 0,27 |
ng/g |
|
58. |
Tl |
tálium |
< 0,24 |
ng/g |
|
59. |
Eu |
európium |
< 0,23 |
ng/g |
|
60. |
Nb |
niób |
< 0,19 |
ng/g |
|
61. |
Cs |
cézium |
< 0,19 |
ng/g |
|
62. |
Y |
ytrium |
< 0,18 |
ng/g |
|
63. |
In |
indium |
< 0,17 |
ng/g |
|
64. |
Rh |
ródium |
< 0,15 |
ng/g |
|
65. |
Pr |
prazeodým |
< 0,12 |
ng/g |
|
66. |
Ta |
tantal |
< 0,11 |
ng/g |
|
67. |
Tb |
terbium |
< 0,11 |
ng/g |
|
68. |
Ho |
holmium |
< 0,11 |
ng/g |
|
69. |
Tm |
túlium |
< 0,11 |
ng/g |
|
70. |
Lu |
lutécium |
< 0,11 |
ng/g |
Draslík
Draslík (K) má primární roli ve vedení nervových impulsů, jakož i v mnoha dalších životně důležitých životních procesech. Nedostatek draslíku je vzácný a vyvíjí se hlavně jako diuréza.
Hořčík
Hořčík (Mg) je přírodní antagonista vápníku, který také ovlivňuje metabolismus fosforu a sodíku. Je aktivátorem glykolýzy a má zásadní roli v metabolismu bílkovin. Je to modifikátor svalové aktivity a pomáhá udržovat oběhovou rovnováhu. Křeče jsou nejčastější nemocí spojenou s nedostatkem hořčíku.
Železo
Železo (Fe) je zodpovědné za základní funkce nosičů kyslíku, hemoglobinu a myoglobinu a cytochromů - nosičů elektronů. Anémie z nedostatku železa je běžným onemocněním se zjevnými klinickými příznaky, jako je únava, bolest hlavy, zánět ústní sliznice a dásní a ztráta chuti k jídlu. Přítomnost nebo nepřítomnost dalších stopových prvků silně ovlivňuje absorpci železa.
Zinek
Zinek (Zn) se nachází na aktivních místech mnoha enzymů. Je důležitý při syntéze DNA a RNA, jakož i bílkovin. Dostatečné množství zinku snižuje toxicitu olova a kadmia. Chronický nedostatek zinku je spojen s kožními lézemi, plešatostí, testikulární dysgenezí, sexuální retardací, problémy s játry a slezinou, zhoršeným růstem a zpožděným hojením ran. Koncentrace zinku může být snížena jako vedlejší účinek léčby kortikosteroidy a/nebo diuretiky a při dlouhodobém podávání perorálních kontraceptiv. Nedostatek zinku je také běžný u pacientů s anémií, nádory plic a infarktem myokardu.
Mangan
Mangan (Mn) je aktivní v osteogenezi. Jeho příjem je snížen kompetitivním vápníkovým antagonismem. Mangan hraje zásadní roli při udržování syntézy a integrity biologických membrán. Dlouhodobý nedostatek manganu způsobuje dermatitidu, poruchy pigmentace vlasů, zhoršený růst a neplodnost.
Měď
Měď (Cu) má důležitou funkci v enzymatických procesech, buněčném dýchání, hemopoezi a katecholaminovém metabolismu mozku. Nedostatek mědi ovlivňuje reprodukční proces a je spojen s anémií, poraněním míchy, zpomaleným růstem, mozkovou dysfunkcí a degenerací myokardu.
Vanad
Vanad (V) ovlivňuje metabolismus manganu a hraje roli v osteogenezi. Inhibuje syntézu cholesterolu.
Kobalt
Kobalt (Co) zasahuje do metabolismu železa a zvyšuje koncentraci hemoglobinu v erytrocytech. Je součástí enzymů lysin-izomerázy a glycerol-b-dehydrogenázy.
Molybden
Molybden(Mo) je obsažen v několika enzymech, které katalyzují redoxní procesy. Hraje roli v metabolismu mědi a zabraňuje začlenění wolframu, který v těle konkuruje jiným potřebným kovům.
Selen
Selen (Se) je aktivní složkou enzymu glutathion-peroxidázy, který hraje důležitou roli při ochraně těla před intracelulárními volnými radikály. Nedostatek selenu ovlivňuje svalovou tkáň a zvyšuje karcinogenní účinek těžkých kovů, jako je olovo u zvířat a případně kadmium u lidí. Dostatečné množství selenu zabraňuje vzniku kardiomyopatií, svalové dystrofie a rakoviny tlustého střeva a konečníku.
Na základě dostupných zdrojů ve spolupráci s Dr. Rafaelem Pizarrem Alvis zpracoval RNDr. Michal Procházka, PhD.
Použité zdroje
Vašková, J. et al. (2020) ‘Effect of humic acids on lead poisoning in bones and on a subcellular level in mitochondria’, Environmental Science and Pollution Research, 27(32), pp. 40679–40689. DOI: 10.1007/s11356-020-10075-w.
Wada, O. (2004) ‘What are Trace Elements ? — Their deficiency and excess states’, Jpn Med Assoc J, p. 351.
Ziółkowska, A. (2015) ‘The role of humic substances in detoxification process of the environment’, Ochrona Srodowiska i Zasobów Naturalnych, 26(4), pp. 1–5. DOI: 10.1515/oszn-2015-0013.