Velké množství environmentálních toxinů má schopnost ukládat se v lidském těle a časem se hromadit. Ať už jde o různé těžké kovy (kadmium, olovo, rtuť, nikl, …), organické látky (jako jsou PCB a dioxiny) nebo různé mykotoxiny (toxické látky, sekundární metabolity mikroskopických hub, které mohou být karcinogenní a imunotoxické). Po chvíli mohou dosáhnout kritické úrovně, po které se projeví jejich negativní účinky. Dokáží také snížit aktivitu imunitního systému a napomáhají vzniku různých onemocnění. Nemocný člověk ztrácí energii a chuť do života.
Některé nebezpečné chemikálie mohou přetrvávat v životním prostředí a bioakumulovat se v potravinovém řetězci.Zaměstnanci různých typů pracovního prostředí mohou být vystaveni různým anorganickým a organickým látkám.V různých chemických provozech mohou být nebo byli pracovníci vystaveni různým, zejména organickým, nebezpečným látkám jako anthracen, benzen, bifenyly, naftalen, PCB, ale i anorganickým látkám jako arsen, olovo, chrom a jiné. Mezi nebezpečná pracoviště nepatří jen chemické provozy, ale i čistírny odpadních vod (antracen, chlorované aromatické látky, toluen, …), elektrárny (arzen, rtuť, zinek, …), teplárny (nikl, zinek, benzen, bifenoly, anthracen, …), automobilky (benzen …), čerpací stanice (benzodiazepiny, fluorované organické látky, …), doly (arzen, chrom, měď, nikl olovo, zinek, kyanidy, …), metalurgie (chrom, zinek, měď, nikl, benzen, naftalen, fenoly, kyani).
Díky své složité chemické struktuře jsou přírodní huminové kyseliny schopny vytvářet silné chemické vazby a interakce s těmito kontaminanty, čímž je absorbují do své struktury a následně vylučují z těla.Huminové kyseliny mají výraznou adsorpční schopnost pro toxické látky. Kromě těžkých kovů váží na sebe PCB a dioxiny, některé pesticidy různé plísňové toxiny (mykotoxiny) vyskytující se v potravinách jako jsou aflatoxiny, ochratoxiny a různé další karcinogeny a mutagenní, např. nitrosourea, benzpyren, N-nitrosodium-ethylamine. Ultrafialové záření, zejména UVB, může být také příčinou rakoviny. Jeho účinkem vznikají v DNA thyminové dimery, které mohou vést k mutacím a tím ke vzniku rakoviny. Huminové kyseliny mají fotoprotektivní účinky, adsorbují UVB záření, resp. snižují jeho energii. Jednou z forem ochrany organismu proti vzniku rakoviny je spuštění mechanismu apoptózy buněk. Huminové kyseliny aktivují protein kaspázu 3 a tím navodí apoptózu poškozených buněk. Další protirakovinný účinek je vysvětlen tím, že huminové kyseliny zastavují dělení buněk v G1 fázi buněčného cyklu, což vede k apoptóze. Prokázáno to bylo u primárních fibroblastů a buněk hladkých svalů cév.
Mezi nejčastější kontaminanty v ovzduší a životním prostředí patří těžké kovy (kadmium, olovo, rtuť, nikl atd…), zbytky pesticidů (hromadí se v potravinách, např. ryby jich mohou obsahovat až 1000krát více než jinde v životní prostředí), zbytky veterinárních léčiv, rybách, mléce, atd…), dusičnany a dusitany (jsou běžnou součástí životního prostředí, ale v živých organismech se mohou měnit na toxické látky), polycyklické aromatické uhlovodíky (vznikají nedokonalým spalováním materiálů obsahujících uhlík, jako je grilování masa a mnoho průmyslových procesů; (PCB; vznikají při průmyslové výrobě a vyznačují se zejména karcinogenními a imunotoxické účinky), mykotoxiny (toxické látky, sekundární metabolity mikroskopických hub, které mohou být karcinogenní a imunotoxické) a jiné.